Obživa, oděv, zvyky
- autoři: Mgr. Eva Figurová, Mgr. Michal Chmelenský, Mgr. Marie Mušková, Jana Slámová, Mgr. Adéla Šmausová
- časová dotace: 90 min.
- bezbariérovost: NE
- interaktivita: ANO
Stálá expozice s názvem Obživa, oděv, zvyky je instalována prostorách někdejší proboštské rezidence Chotěšovského domu a ve třech patrech domu Gerlachovského. Expozice tematicky odráží nejpodstatnější aspekty každodennosti obyvatel Plzně a příměstských vsí. Odtud plyne také přirozené rozdělení stálé expozice zaměřené převážně na městský a lidový oděv, vybrané způsoby obživy a lidové zvyky. Úvodní část stálé expozice tvoří měšťanská móda od pozdní renesance do konce 19. století. Výjimečně je zde návštěvníkům představena pohřební výbava Bohunky Lobkowiczové ze Šternberka, nalezená 6. prosince 1923 při opravách Šternberské kaple při kostele svatého Bartoloměje v Plzni. Navazující část expozice je věnována nejrůznějším způsobům rozdělávání ohně, svícení, skladování potravin a příprav pokrmů užívaných našimi předky přibližně v témže časovém období. Z městských řemesel obyvatel města Plzně je zastoupeno postřihačství, soukenictví, provaznictví, barvířství, krejčovství, zvonařství, perníkářství a voskařství. Druhé patro Gerlachovského domu (s dochovanými černými kuchyněmi z druhé poloviny 19. století) přibližuje návštěvníkům interiéry lidových světnic z Chotěšovska a Plzeňska, běžné způsoby obživy, jakými bývalo včelařství, stloukání másla, domácí výroba hospodářského nářadí, potřeb pro domácnost či stavebních prvků. Vedle toho jsou zde představeny také mnohdy zapovídané domácí činnosti jako pálení alkoholu, výroba šňupavého tabáku či dokonce pytláctví. Podkroví Gerlachovského domu s unikátním pozdně barokním krovem přibližuje lidový oděv obyvatel širšího a užšího Plzeňska. Závěr druhého návštěvnického okruh stálé expozice je věnován lidovému umění a zvykům spjatým s hospodářským rokem. Nechybí zde také prezentace aktuálních podob nemateriálního kulturního dědictví Plzeňského kraje.
