icon facebook instagram icon
Vyhledat
Vyhledat
Vodní hamr Dobřív

Vodní hamr Dobřív

aktuálně

od 15. 6. 2020 platí dopravní omezení

co u nás můžete vidět / zažít

  • plně funkční technickou památku z konce 19. století
  • expozici k dějinám železářství na Podbrdsku a hutnictví v Dobřívě
  • kovářskou výheň a předváděcí pracoviště kovářů
  • kovářské práce pod buchary
  • ruční práce na kovadlině
  • Hamernický den
  • pamětní síň Jindřicha Mošny (nachází se mimo areál hamru)

zajímavosti a unikátní předměty

  • nadhazovací buchar
  • důmyslně konstruovaná stojanová vrtačka
  • excentrické nůžky na stříhání silných plátů železa
  • doplňkové hamernické stroje (brusky, dynamo)
  • dřevěný kazetový měch pro vyhřívací pec
  • čtyři vodní kola, která výše uvedené uvádí do pohybu
  • vantroky (dřevěná koryta na vodu, která slouží jako přívod vody pro vodní kolo)

o hamru

Dobřívský horní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v ČR. Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol. na výrobu těžkého kovaného nářadí. Ve druhé polovině 20. století byla výroba v hamru i v huti pod ním zastavena. Prostor hamru se stal muzejní expozicí, která slouží jako doklad staré průmyslové výroby.

národní kulturní památka

Dne 8. února 2010 byl Vodní hamr v Dobřívě prohlášen vládou České republiky za národní kulturní památku, která je majetkem Plzeňského kraje a spravuje ji Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, pobočka Západočeského muzea v Plzni. 

revitalizace hamru / integrovaný regionální operační program IROP

V květnu roku 2020 byla dokončena obnova havarijního stavu technického vybavení vodního hamru, vybudování provozního zázemí a vytvoření doprovodné expozice k dějinám železářské výroby v Dobřívě.

Projekt revitalizace národní kulturní památky byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Průběh revitalizace na facebooku 

IROP

pamětní síň Jindřicha Mošny

Expozice věnovaná Mošnovu životu a dílu byla v roce 2005 nainstalována v domě, který dříve obývala rodina jeho manželky.

Jindřich Mošna (nar. 1.srpna 1837 v Praze, zemřel 6.května 1911 v Praze) byl ve své době jedním z předních herců Národního divadla v oboru vážných charakterních rolí i rolí veseloherních. Vrcholem jeho tvorby pak byly postavy tragikomické, k čemuž ho předurčoval i jeho vzhled a drobná postava. Za svého divadelního působení ztvárnil více než 500 postav a do dějin českého herectví se nesmazatelně zapsal jako Harpagon v Lakomci, Vocílka ve Strakonickém dudákovi nebo principál v Prodané nevěstě. Jindřich Mošna byl ženatý s Josefínou Jedličkovou, dcerou hospodského a řezníka z Dobříva č.p. 48 (dnešní Stará hospoda). Do Dobříva jezdil Mošna čerpat síly a inspiraci pro svoji divadelní práci, občas si zahrál i s místními ochotníky. Dobřívští sousedé se pro něj stali modely k divadelním postavám, studoval jejich mravy, vztahy a zvyky. Všechny jím vytvořené postavy tak v sobě nesly otisk ryze českých charakterů.