Na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 chtěla mladá Československá republika demonstrovat své úspěchy na obchodním i kulturním poli. Počátek nacistické okupace v březnu 1939 tento záměr fatálně překazil. Díky úsilí nového amerického výstavního výboru se ale přesto podařilo československý pavilon otevřít a po celou dobu prodloužené výstavy jej provozovat jako memento okupovaného Československa. Jedním z exponátů, který měl ukázat výtvarnou úroveň československých umělců a zaujmout nejen dětské návštěvníky, bylo obrovské dioráma s námětem „Inaugurace George Washingtona 30. dubna 1789“. Původcem myšlenky byl generální komisař Československého výstavního výboru Hugo Vavrečka, financování zajistil továrník Jindřich Waldes a autory dioramatu byli Václav Fiala, Minka Podhájská, Václav Nejtek a Evžen Březinský. Téměř 9 metrů široké dioráma obsahovalo mimo realistického nábřeží v New Yorku i více než 200 loutek vytvořených podle dobových rytin. Dioráma mělo být po skončení výstavy věnováno městskému muzeu v New Yorku, ale v současné době netušíme, kam bylo skutečně umístěno. Předmětem našeho bádání bylo popsat příběh ojedinělého exponátu a zasadit jej do širšího rámce okolností československé účasti na Světové výstavě v New Yorku.