Facebook instagram Youtube Spotify
facebook
instagram
youtube
podcasty
cd81e1cfd061a9d00f64f30a0272cbf3_XL

Josef Škorpil (1856-1931) : příběh plzeňského muzejníka a jedné muzejní sbírky

MERGLOVÁ PÁNKOVÁ, Lenka. Josef Škorpil (1856-1931) : příběh plzeňského muzejníka a jedné muzejní sbírky. V Plzni: Západočeské muzeum v Plzni, p. o., 2022. 283 stran. ISBN 978-80-7247-203-1.

Základní cena s DPH
Prodejní cena se slevou
Cena: 790,00 Kč
skladem 999 ks

Přestože se titul knihy soustřeďuje na jméno architekta a zakladatele plzeňského uměleckoprůmyslového muzea Josefa Škorpila, pojednává obsah knihy o historii a podmínkách vzniku muzea, jeho rozvoje a budování v devatenáctém a na počátku dvacátého století, osudy hlavního hrdiny jsou líčeny na pozadí celého muzejního příběhu. Vznik muzea a budování jedné z muzejních sbírek umožní čtenáři seznámit se i s řadou dalších plzeňských osobností, které vedle samotného Josefa Škorpila pečovaly nejen o kulturní život města, ale měly na zřeteli i průmyslové rozvíjení regionu. Příběh líčí zakladatele plzeňského muzea jako muže mnoha profesí a nadání. Kulturní zázemí vysokomýtské rodiny se Škorpilovi stalo východiskem pro jeho složitou, ale zajímavou životní cestu. Ponejprv zamířil na Českou polytechniku a do pražské umělecké společnosti, poté do Paříže a Petrohradu, aby posléze zakotvil v Plzni, jejíž osvícení úředníci zamýšleli zřídit nový ústav pro podporu a kultivaci místního průmyslu. Do Plzně přišel Škorpil jako třicetiletý a prožil zde zbytek svého života. Nejprve v roli úředníka pomohl muzeum založit, v roli architekta navrhl a vystavěl jeho budovu a jako ředitel a kustod ji postupně naplnil sbírkami. Do své činnosti zapojil nejen svůj um a nadání, ale rovněž přátele, s nimiž se osobně sblížil. Byli mezi nimi například C. Klouček, V. Hynais, A. Mucha, F. Ženíšek, L. Marold, J. Obrovský a mnoho dalších. V kapitole věnované muzejní sbírce keramiky jsou přiblíženy okolnosti jejího založení, ale i dalšího vývoje. Josef Škorpil dokázal využít velkorysého finančního daru k tomu, aby postupně budoval kolekci, která je svědectvím nejen o jeho muzejních záměrech, ale také o způsobu výběru exponátů či nákupu na tehdejším starožitnickém trhu.