bezbariérovost: ANO

Pokladna Národopisného muzea Plzeňska je vybavena šatními skříňkami pro návštěvníky a muzejním obchodem, který nabízí originální upomínkové předměty. K dostání jsou zde publikace z produkce Západočeského muzea v Plzni, výrobky kovářů z Vodního hamru Dobřív a zejména rukodělné výrobky řemeslníků a řemeslnic západočeského kraje. Někteří z nich jsou držiteli ocenění Mistr tradiční řemeslné výroby Plzeňského kraje a Nositel tradice.

Národopisné muzeum Plzeňska

Z vesnice do města

• autoři: Mgr. Tomáš Bernhardt, Mgr. Jana Slámová
• časová dotace: 45 min.
• bezbariérovost: ANO
• interaktivita: ANO

Stálá expozice Z vesnice do města odráží proces proměn, kterým v 19. století procházel vztah venkova a města. Expozice dokumentuje tento složitý proces několika tematickými okruhy. Začíná kolébkou ve venkovské světnici a dětskými hrami na vesnici. Život se odehrává ještě v tradičním cyklickém běhu času. O myšlenkové ukotvení v celku světa se stará místní farář, který je obyvatelům také jedním z nejbližších úředníků – zaznamenává důležité změny v životě lidí a dodává jim posvátný rozměr. Vedle církevní instituce formuje život lidí i jejich osobní zbožnost, která někdy bez zřetelné hranice mohla přejít až k pověře či magickým praktikám. Další formativní prostředí představuje škola, která dává dětem základní kvalifikační předpoklady a zároveň z nich vychovává loajální občany. Další perspektivu dětí po dokončení povinné školní docházky do značné míry předurčovalo prostředí, do kterého se narodily, a částečně také jejich schopnosti a možnosti jejich rodičů. Proměny společnosti v polovině 19. století ale uvolňují možnosti pro mobilitu ve smyslu geografickém a částečně i sociálním. V polovině expozičního okruhu tak vidíme kontrast mezi tradiční venkovskou prací a lidmi na cestě – za kvalifikací, za prací a postupem doby stále více i za poznáním či pro radost. V druhé polovině okruhu pak procházíme prostředí typická pro městskou společnost druhé poloviny 19. století – úřad, dělnické bydlení, koloniál a hostinec s navázanou spolkovou činností. Závěr je věnován rozvoji Plzně s dominantou panoramatického snímku města z roku 1893, ale také rizikům plynoucím z velké koncentrace lidí a nízkých hygienických standardů. Následuje tedy připomínka požárů a dalších katastrof, lékárna a nakonec i poslední věci člověka a hřbitov u sv. Mikuláše v Plzni.

Národopisné muzeum Plzeňska

Obživa, oděv, zvyky

• autoři: Mgr. Eva Figurová, Mgr. Michal Chmelenský, Mgr. Marie Mušková, Jana Slámová, Mgr. Adéla Šmausová
• časová dotace: 90 min.
• bezbariérovost: NE
• interaktivita: ANO

Stálá expozice s názvem Obživa, oděv, zvyky je instalována prostorách někdejší proboštské rezidence Chotěšovského domu a ve třech patrech domu Gerlachovského. Expozice tematicky odráží nejpodstatnější aspekty každodennosti obyvatel Plzně a příměstských vsí. Odtud plyne také přirozené rozdělení stálé expozice zaměřené převážně na městský a lidový oděv, vybrané způsoby obživy a lidové zvyky. Úvodní část stálé expozice tvoří měšťanská móda od pozdní renesance do konce 19. století. Výjimečně je zde návštěvníkům představena pohřební výbava Bohunky Lobkowiczové ze Šternberka, nalezená 6. prosince 1923 při opravách Šternberské kaple při kostele svatého Bartoloměje v Plzni. Navazující část expozice je věnována nejrůznějším způsobům rozdělávání ohně, svícení, skladování potravin a příprav pokrmů užívaných našimi předky přibližně v témže časovém období. Z městských řemesel obyvatel města Plzně je zastoupeno postřihačství, soukenictví, provaznictví, barvířství, krejčovství, zvonařství, perníkářství a voskařství. Druhé patro Gerlachovského domu (s dochovanými černými kuchyněmi z druhé poloviny 19. století) přibližuje návštěvníkům interiéry lidových světnic z Chotěšovska a Plzeňska, běžné způsoby obživy, jakými bývalo včelařství, stloukání másla, domácí výroba hospodářského nářadí, potřeb pro domácnost či stavebních prvků. Vedle toho jsou zde představeny také mnohdy zapovídané domácí činnosti jako pálení alkoholu, výroba šňupavého tabáku či dokonce pytláctví. Podkroví Gerlachovského domu s unikátním pozdně barokním krovem přibližuje lidový oděv obyvatel širšího a užšího Plzeňska. Závěr druhého návštěvnického okruh stálé expozice je věnován lidovému umění a zvykům spjatým s hospodářským rokem. Nechybí zde také prezentace aktuálních podob nemateriálního kulturního dědictví Plzeňského kraje.

Národopisné muzeum Plzeňska

Přednáškový sál Národopisného muzea Plzeňska

bezbariérovost: NE
maximální kapacita osob: 35 - 40
možnost promítání: ano
další vybavení: pianino značky "STAR" (stavitel Josef Kučera, Perlová ul. č.1, Plzeň)

Plně vybavený přednáškový sál v prvním patře Chotěšovského domu orientovaný do náměstí Republiky. V roce 1941 zde byly nalezeny renesanční nástěnné malby s religiózní tematikou. Ústředním motivem je v meziokenním pilíři situovaná malba trůnícího Krista s latinským nápisem „já jsem cesta víry a života“. V levé okenní nice jsou zachyceny postavy církevních otců, sv. Jeronýma a pravděpodobně blahoslaveného Hroznaty. Na freskové výzdobě jsou dále zobrazeni Matěj, Matouš, Šimon, Juda Tadeáš, Bartoloměj, Filip, následuje starozákonní výjev z knihy Levitikus, archanděl Michael a výjev Zvěstování Panny Marie.

Národopisné muzeum Plzeňska

Konírna

bezbariérovost: ANO

Víceúčelový sál sloužící k realizaci řemeslných workshopů a krátkodobých výstav. Přízemní prostor bývalé proboštské rezidence sloužil do josefínských reforem pravděpodobně pro hospodářské účely a ustájení koní. Dominantu tvoří valená klenba s hřebínky a středovým pilířem.

Mydlárna

bezbariérovost: NE

Dvojice samostatných víceúčelových místností pro pořádání krátkodobých výstav, spojujících Chotěšovský dům s domem Gerlachovským. V důsledku striktního omezení majetkového vlastnictví církevních řádů v poslední čtvrtině 18. století získal Chotěšovský dům v roce 1784 mydlářský mistr Ignác Koutecký. Pravděpodobně jeho syn Karel přistavěl po roce 1830 v severovýchodní části nádvoří domu jednopodlažní budovu mydlárny s podkrovím těsně přiléhající k zadnímu traktu Gerlachovského domu. Funkčně byly oba prostory spojeny v roce 1932.

Centrum experimentální etnologie Západočeského muzea v Plzni

otevírací doba: pouze v rámci předem inzerovaných akcí

bezbariérovost: NE

Multifunkční prostory v přízemí Gerlachovského domu, nabízející návštěvníkům muzea a dalším zájemcům ve speciálně sestavených programech seznámení se s postupy tradiční řemeslné výroby a domácí rukodělné výroby. Přímo pracovníkům muzea Centrum také umožňuje zdokonalovat se ve znalostech tradičních technologií a současně s tím poskytuje zájemcům z řad široké veřejnosti nejen participaci na workshopech a vzdělávacích kurzech, ale současně s tím také přímý podíl na experimentálním výzkumu odborných pracovníků muzea. Vyjma výzkumného a edukačního charakteru podporuje činnost Centra uchovávání nehmotného kulturního dědictví západočeského regionu.

Národopisné muzeum Plzeňska

Sklep Chotěšovského domu

bezbariérovost: NE

Víceúčelový prostor pro pořádání literárních čtení, komorních přednášek a krátkodobých výstav. První, tzv. „horní“ sklep Chotěšovského domu je opatřen valenou klenbou s vystupujícím pískovcovým kvádrem, který může být dochovanou součástí sloupu či pilíře, podpírajícího průvlak plochého stropu, který předcházel vzniku současné klenby. U vstupu je osazen dodatečně přitesaný gotický portál, usnadňující manipulaci s rozměrnými pivovarnickými nádobami. Protilehlý portál rámuje vstup do druhého, tzv. „spodního“ sklepa, zbudovaného druhotně v pozdně barokním období a v současné době funkčně spojeného s plzeňským historickým podzemím.