Také Vám slovo vějíř navodí představu obrazu krásné dámy držící v ruce předmět, který Wikipedie definuje jako “pomůcku k osobnímu ovívání, ochlazování vířením vzduchu“. Třeba takový, jaký v roce 1881 namaloval Auguste Renoir, či ten od Gustava Klimta z roku 1917? Na každém obrazu je jiný vějíř a hraje v zobrazeném výjevu jinou roli. Určitě Vás tedy také napadá spousta otázek. Kde se vějíř vzal, k čemu všemu se používal, jak a z čeho se vyráběl, kde jsou k vidění historické vějíře, jak se budují jejich sbírky, jak se s takovými starožitnými vějíři odborně nakládá a co vše může přinést vědecký výzkum těchto velmi specifických hmotných pramenů - to jsou jen některá z témat, které přináší hlubší pohled na jeden uměleckořemeslný produkt, kterému v našem běžném životě už hodně zvoní hrana. A přitom psal dějiny - ne ty velké, ale ty osobní! Na naznačené otázky Vám ve čtvrtém dílu našeho podcastu odpoví dnes již renomovaná odbornice na historické vějíře Mgr. Ludmila Kotorová, kurátorka sbírky Uměleckoprůmyslového oddělení ZČM. Ve svém úspěšně dokončeném vědeckém projektu se zabývala sbírkou vějířů našeho muzea v těch nejširších souvislostech.

Host: Mgr. Ludmila Kotorová
Moderuje: Jakub Šmíd

 Tento i další díly najdete také na platformě Spotify.