(8. 5. 1840 - 7. 5. 1906)
Jedna z nejvýznamnějších osobností politického, společenského, hospodářského a kulturního života konce 19. a počátku 20. století
Do Plzně byl tento pardubický rodák s univerzitním vzděláním v oboru národního hospodářství a statistiky vyslán klubem českých poslanců v roce 1864. Důvodem byl Schwarzův zájem o veřejné dění, který výborně prokázal v redakcích několika českých pražských periodik. Žurnalistické nadání a zaujetí pro českou otázku měl nadaný mladý muž v následné etapě života uplatnit v Plzni. Očekávání dokázal naplnit vrchovatou měrou. Dne 1. října 1864, jen měsíc po jeho přesídlení do Plzně, vyšlo pod jeho vedením první číslo Plzeňských novin (od r. 1896 Plzeňské listy).
Od redigování českého periodika vedla Schwarzova profesní dráha, i plnění jeho poslání, přes občanskou angažovanost v mnoha oblastech k uplatnění v samosprávě. Vstoupil do ní dne 28. 12. 1865 tím, že byl zvolen tajemníkem okresního zastupitelstva. V oblasti samosprávy pak úspěšně působil, a to jako autorita uznávaná v celém Rakousku, plných čtyřicet let. Paralelně rozvíjel jako reprezentant Národní strany svobodomyslné (mladočeši) svoji dráhu politickou. V letech 1883 - 1889 a 1891 - 1906 byl poslancem českého sněmu a v letech 1891 - 1903 poslancem říšské rady.
Jako úředník a zejména jako poslanec dokázal iniciovat celou řadu pokrokových záměrů a legislativních návrhů a zajistit tak podporu velkému množství plánů týkajících se jeho obce, okresu i země.
Pro ZČM je podstatné, že se František Schwarz podílel na vzniku plzeňského muzea a jako člen muzejního kuratoria posouval jeho vývoj vpřed. Málokdo asi ví, že také jemu vděčí krásná muzejní budova za unikátní reliéf „Dívčí válka“ sochaře Vojtěcha Eduarda Šaffa, který zdobí hlavní schodiště. Šaff z vděčnosti za Schwarzovu pomoc při získání této umělecké zakázky vtisknul podobu svého podporovatele do ztvárnění jedné z postav bájného příběhu. Možná tento kryptoportrét právně nyní vybízí k tomu, aby ZČM začalo věnovat zprostředkování Schwarzova bohatého odkazu a připomínání jeho osobnosti svoji zvýšenou pozornost. Obojí má totiž nemalý potenciál inspirovat, zvláště členy zastupitelských sborů na všech úrovních, i dnes.
Připravila: Anna Matoušková, ZČM
Portrét Františka Schwarze podle originálu Augustina Němejce uveřejněný v publikaci Jonáš, Karel.
O životě a činnosti Františka Schwarze: K jeho čtyřicetiletému jubileu. Plzeň: Nákladem Okresního zastupitelstva plzeňského, 1905, s. 1 (publikace je zájemcům k dispozici v knihovně ZČM)
Vojtěch Eduard Šaff, Dívčí válka II. – Bitva, 1900–1901, Hlavní budova ZČM.
Tři bojovníci nesou kryptoportréty Karla Kramáře, Eduarda Alberta a Františka Schwarze (vpravo)
Titulní strana prvního čísla Plzeňských novin, vydaných dne 1. 10. 1864
(periodikum je zájemcům k dispozici v knihovně ZČM)
Ukázka z bohaté odborné publikační činnosti Františka Schwarze
(publikace je spolu s dalšími autorovými díly zájemcům k dispozici v knihovně ZČM)
