Expozice je umístěna v prostorách Národopisného muzea Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni. Její první část představuje vývojovou řadu měšťanských interiérů z období gotiky, renesance, baroka, empíru, biedermeieru a první třetiny 20. století. Druhá část je věnována životu na venkově. Součástí expozice jsou dvě lidové světnice s malovaným nábytkem, dvě černé kuchyně z počátku 19. století, ukázky lidových krojů z plzeňského regionu a fotografie zobrazující příklady mnohdy již zaniklé venkovské architektury. Zajímavým doplňkem expozice je lékárna s pomůckami oficiální medicíny a lékařských nástrojů z lidového prostředí. Závěr prohlídky tvoří předměty dokumentující lidové zvyky a tradice.
Error
Nejtypičtějším prvkem plzeňského kroje je tzv. „mašle“, resp. „holubička“ (někdy také „luňák“) pevně škrobená a přišívaná pomocí zlaté porty k vyšívanému čepci.
Ještě na počátku 20. století byly běžnou součástí zařízení obchodů koloniálním zbožím věnce dřevěných citronů, mořské panny či mořské ryby, které odkazovaly na zámořský původ nabízeného zboží. (Součást kupeckého pultu, zhotoveného plzeňským truhlářem Poko
Káva bývala v obchodech připravena k prodeji v jednoduchých či bohatě zdobených násypkách, ty tvořily zařízení mnohých prodejen až do 40. let 20. století.
Vyjma potravin patřil do základní nabídky obchodů koloniálním zbožím také materialistický sortiment.
Nedílnou součástí návštěvnického okruhu je také barokní jídelna a kuchyně, doplněná předměty každodenní potřeby z produkce plzeňských konvářských a cínařských dílen 18. století.
V důsledku pronikání městských vlivů do života obyvatel plzeňského venkova začal v průběhu 2. poloviny 19. století plzeňský kroj postupně ztrácet své charakteristické rysy.
Stálá expozice muzea zahrnuje rovněž dvojici lidových světnic z Plzeňska a Chotěšovska.
V prvním patře Gerlachovského domu je instalována řada interiérů měšťanských domácností od gotiky po 20. léta 20. století. (Průhled z interiéru ovlivněného stylem 60. – 70. let do oddílu věnovaného konci 19. století).
Barokní období je ve stálé expozici prezentováno bohatě intarzovaným pozdně barokním nábytkem s dobovými doplňky.
Osmidílná barokní zástěna („koutro“) lidového rázu s vyobrazením světců a světic ze sbírky historika umění, archeologa a pomocného biskupa pražského Antonína Podlahy.
Nejtypičtějším prvkem plzeňského kroje je tzv. „mašle“, resp. „holubička“ (někdy také „luňák“) pevně škrobená a přišívaná pomocí zlaté porty k vyšívanému čepci.
Stálá expozice s názvem „Rok na vsi, aneb Od Martina do Martina“ je doplněna interaktivními prvky, na kterých si mohou návštěvníci vyzkoušet nejrozšířenější techniky domácké lidové výroby.
Pohled do expozice s názvem „Rok na vsi, aneb Od Martina do Martina“ zachycující lidové tradice období od Tří králů do masopustního úterý.
