Vyhledat
Vyhledat

Odborná oddělení

Sběrným územím zoologického oddělení jsou západní Čechy (zhruba v rozsahu Plzeňského a Karlovarského kraje), odkud také je většina našich sbírkových předmětů (živočichů). Některé sbírkové předměty (takřka výhradně ze starých sbírek) ale pocházejí v malé míře z jiných částí ČR, vzácně z Evropy a výjimečně z exotických zemí.

Naší prioritou je pracovat v souladu s právními normami na ochranu přírody v ČR, byť to oproti předchozí éře znamená mnohonásobné snížení nových přírůstků do zoologické sbírky a nemožnost plánovitě doplňovat obě její části – entomologickou podsbírku (tj. sbírku bezobratlých“) a zoologickou podsbírku (tj. sbírku obratlovců“) – o chybějící (zejména chráněné) druhy. Na rozdíl od minulosti je proto sbírka obratlovců rozšiřována pouze nálezy uhynulých exemplářů, bezobratlí jsou sbíráni klasickými odchytovými metodami.

Zoologické oddělení oficiálně spravuje dvě podsbírky, entomologickou a zoologickou, které jsou pod těmito jmény zapsané na Ministerstvu kultury do Centrální evidence sbírek (včetně evidenčních čísel všech sbírkových předmětů do nich patřících). Obsah obou podsbírek ale přesněji vystihují názvy sbírka bezobratlých (pro entomologickou podsbírku) a sbírka obratlovců (pro zoologickou podsbírku). Pro upřesnění (pracovně) jsou pak části těchto sbírek hierarchicky nazývány dle taxonů (pojmenovaných skupin živočichů), které zahrnují (např. součástí sbírky bezobratlých jsou vedle dalších také sbírka pavouků a sbírka hmyzu – tj. entomologická sbírka, kterou lze dále členit na sbírky brouků, motýlů a dalších skupin hmyzu). Některé ucelené části sbírky určitých taxonů (například motýlů) získané od sběratelů, jsou po nich také pojmenovány (například Tykačova sbírka) a ponechány v původním uspořádání.

Celá zoologická sbírka čítá dohromady přes šestnáct tisíc evidenčních čísel zahrnujících více než sto tisíc exemplářů. V následujících odstavcích jsou nejzajímavější části obou jejích podsbírek v krátkosti popsány.

V entomologické podsbírce („sbírce bezobratlých“) Západočeského muzea se nachází několik ucelených sbírek motýlů (Lepidoptera) a brouků (Coleoptera), které byly zakoupeny přímo od regionálních entomologů nebo z jejich pozůstalosti. Jedná se zejména o sběry F. Maidla, J. Poláka, V. Skaly, A. Soboty, J. Štajfa, J. Tykače, V. Vlacha a J. Wagnera, které obsahují takřka sedmdesát tisíc položek. Z těchto sbírek, suchých preparátů dospělců, se poněkud vymyká sbírka V. Vlacha, neboť housenky kvůli vysoké náročnosti jejich preparace nepatří k běžným muzejním exponátům.

Asi nejhodnotnější součástí entomologické podsbírky je největší česká kolekce blech (Siphonaptera), budovaná po více než tři desetiletí entomologem zoologického oddělení Františkem Němcem. Sbírka je regionální, česká, s geografickým přesahem na Slovensko. Tři čtvrtiny sběrů jsou ze západních Čech. V počtu přes deset tisíc mikroskopických preparátů jsou v ní zastoupeny všechny druhy blech vyskytující se v Čechách. Sbírka se stala podkladem pro více než 50 publikovaných odborných článků. Kromě velmi rozsáhlých souborů blech parazitujících na hraboši polním, Microtus arvalis (materiál z více než jednoho tisíce hnízd hostitele) a na krtku obecném, Talpa europaea (takřka z 500 hnízd), jsou ve sbírce i méně časté druhy parazitující na dalších drobných savcích – hmyzožravcích (Eulipotyphla), hlodavcích (Rodentia), letounech (Chiroptera) – a ptácích (Aves), včetně blech vysloveně vzácných, jako jsou krtčí Palaeopsylla minor a Palaeopsylla kohauti, Typhloceras poppei z hnízd a srsti myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) nebo  Atyphloceras nuperus, jejímž hlavním hostitelem je norník rudý (Clethrionomys glareolus) v podhorských a horských lesích.

V současné době se vlastním sběrem – díky aktivitám Ivany Hradské a Iva Těťála – co do počtu nových exemplářů nejrychleji rozvíjí sbírky pavouků (Araneae) a brouků (Coleoptera).

Součástí zoologické podsbírky („sbírky obratlovců“) je, díky dlouholetým systematickým odchytům Luďka Hůrky na území celých západních Čech, velice rozsáhlá kolekce balků a lebek drobných savců –hmyzožravců (Eulipotyphla), letounů (Chiroptera) a hlodavců (Rodentia). Její cena spočívá především v pečlivé dokumentaci vedené o tělesných rozměrech takřka všech odchycených jedinců. Tento materiál se v minulosti stal podkladem k řadě odborných prací a dodnes je zdrojem informací pro studie o rozšíření, morfologii a anatomii západočeských populací jednotlivých druhů.

Základ široké kolekce ptáků v zoologické podsbírce muzea byl položen již historickými nákupy vycpanin od obchodníků a sběratelů z různých částí republiky a jejím pravidelným rozšiřováním o nové přírůstky během celé historie přírodovědného / zoologického oddělení. K vzácnějším předmětům ptačí sbírky patří například vycpanina zastřeleného racka šedého (Larus hyperboreus), dokládající výskyt mladého jedince (v šatu první zimy po vylíhnutí) tohoto arktického druhu ve Spáleném Poříčí v roce 1935. Jednalo se tehdy teprve o třetí doklad výskytu racka šedého v ČR (do dneška byl výskyt tohoto druhu prokazatelně zaznamenán jen v 9 případech, včetně pouhých 4 jedinců v českých muzejních sbírkách: 2 NM Praha, 1 ZČM Plzeň, 1 Zlín).

 

  • Plzeňský kraj

  • Západočeské muzeum v Plzni,
    příspěvková organizace
    Kopeckého sady 2
    301 00 Plzeň
    T (+420) 378 370 111
    E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.