Facebook instagram Youtube Spotify
Vyhledat
Vyhledat
facebook
instagram
youtube
podcasty
Světlo pro Emila, Bertu a Josefa Šmolkovy

Světlo pro Emila, Bertu a Josefa Šmolkovy

zveřejněno 27. 1. 2025

Západočeské muzeum v Plzni se v letošním roce zapojilo do projektu "80 svíček" Velvyslanectví státu Izrael v České republice a symbolicky tak uctilo památku plzeňských obyvatel židovského původu zahynuvších mezi lety 1939 - 1945 v důsledku německé perzekuce.

V pondělí 27. ledna 2025 jsme tak v Národopisném muzeu Plzeňska zapálili jednu z 80 vzpomínkových svíček. Tu jsme věnovali manželům Emilu a Bertě Šmolkovým, spolu s jejich synem Josefem Šmolkou. Ti až do nuceného vystěhování v roce 1941 žili právě v domě č. p. 106/13 na náměstí Republiky v Plzni, ve kterém nyní sídlí naše národopisné muzeum.

Emil Šmolka pocházel z Radešovic na Vlašimsku. Josefova žena Berta (za svobodna Rainerová) se narodila dne 7. 4. 1891 ve Střezimíři u Sedlčan. Přinejmenším od konce 20. let 20. století společně manželé v Plzni provozovali galanterní obchod prádlem a pleteným zbožím ve Františkánské ulici č. p. 16.

Rodiště Berty Šmolkové, drobná obec Střezimíř, se nachází  asi 11 km severozápadně od města Prčice a 25 km severně od Tábora. Nepočetná židovská komunita na střezimířském statku je doložena již v polovině 18. století. Roku 1783 zde žily pouze tři židovské rodiny a počet členů zdejší židovské komunity nikdy dlouhodobě nepřesáhl 25 osob. I přes to však zdejší Židé vydržovali učitele a přinejmenším od roku 1873 disponovali také vlastní modlitebnou. Nacházela se v jenom ze soukromých střezimířských domů a o její přesné poloze lze proto v současnosti pouze spekulovat. V důsledku zákonných úprav z let 1890 a 1893 připadla Střezimíř právě pod obvod ŽNO v Prčici, jejíž představení nechali již v 50. letech 19. století vystavět v centru města novou synagogu a krátce na to zřídili také vlastní hřbitov. Vybavení střezimířské modlitebny však nepřipadlo do majetku nově ustavené náboženské obce, jak ukládal zákon z roku 1890, ale přešlo do vlastnictví střezimířské židovské rodiny Reinerovy. V září roku 1929 jej věnovala Berta Šmolková spolu s Františkou Rainerovou do sbírek Národopisného muzea Plzeňska. Celý soubor čítal 15 sbírkových předmětů a stal se základem sbírky judaik, kterou tehdejší ředitel muzea Ladislav Lábek rozvíjel až do konce 30. let 20. století. Vyjma deseti kusů synagogálních textilií byly do muzea předány také dva rituální beraní rohy (šofary), palmový list (lulav) a svitek Tóry s mosazným ukazovátkem.

V Chotěšovském domě na náměstí Republiky žili manželé Šmolkovi spolu se svým synem Josefem, narozeným 20. prosince 1919 až do konce roku 1941. Dne 26. 1. 1942 byla rodina transportem "T" z Plzně převezena do terezínského ghetta a 25. dubna téhož roku transportem "An" do Varšavy, kde celá rodina zahynula.

Warning: No images in specified directory. Please check the directoy!

Debug: specified directory - https://zcm.cz/images/1754